Primáti patří k živočichům, kteří jsou velmi inteligentní a vnímaví, jejich schopnost trpět je srovnatelná s člověkem. Jejich používání pro pokusy je velmi kruté – při odchytu jsou primáti odtrženi od svých rodinných skupin, pak jsou přepravováni desítky hodin do místa určení. To vše ještě předtím, než je na nich proveden pokus. Samotný experiment často zahrnuje strach, bolest a stres. Pokusy na zvířatech včetně primátů jsou navíc velmi nespolehlivé a obtížně aplikovatelné na člověka.
Okolo 10 000 primátů je v EU každoročně použito k pokusným účelům. Mnohem více jich je drženo v laboratořích a chovných centrech, aby mohli být v případě potřeby dodány jiným firmám. Nejčastěji používanými primáty jsou kosmani a makakové. Mezi ostatní patří tamaríni, kotulové, mirikiny a chápani. Pokusy na lidoopech jsou zakázány např. na Novém Zélandu a v EU, ale ani před zákazem se v EU neprováděly ve velké míře. V České republice je ročně použito několik desítek primátů, především makaků.
Velká část zvířat je dovážena z chovných zařízení na Mauritiu, v Číně, Indonésii a USA. Zvířata také bývají odchycena přímo ve volné přírodě. Některé státy přijaly zákaz odchytu volně žijících zvířat, ale stále existují výjimky. V České republice funguje společnost BioTest, která má největší chov makaků ve střední Evropě a je jejich významným vývozcem pro pokusy v zahraničí.
Rešerše a tajná vyšetřování různých organizací opakovaně prokázala, že primáti trpí nejen při samotných experimentech, ale i v důsledku nevhodného zacházení ze strany personálu (hrubé chování, nadávky, nedostatečná péče, hluk apod.) v laboratořích po celém světě, včetně zemí EU s nejvyššími předpisy ochrany zvířat – např. v Německu či Velké Británii.
Psychologické a fyziologické podobnosti mezi primáty a lidmi způsobují, že vědci tato zvířata k výzkumu s oblibou používají. Nicméně, přes tyto podobnosti existuje i mnoho odlišností a primáti, ani jiná zvířata, proto nemohou sloužit jako věrné modely lidských nemocí. Vědci u zvířat uměle vyvolávají lidské nemoci, jejichž průběh je velmi odlišný od průběhu nemocí vzniklých přirozenou cestou. Nejsou tak léčeny skutečné příčiny nemocí, ale pouze potlačovány jejich příznaky. Navzdory desítkám let výzkumu na zvířatech stále nemáme léky na závažné nemoci – rakovinu, Parkinsonovu a Alzheimerovu nemoc, AIDS, malárii, epilepsii atd.
Existuje mnoho typů metod nevyužívající zvířata. Jsou to např. počítačové systémy, buněčné a tkáňové kultury, lidské tkáně, populační studie, výzkum na dobrovolnících. Více informací o alternativních metodách
V ČR se „ochraně pokusných zvířat“ věnuje zákon na ochranu zvířat proti týrání a příslušná vyhláška. Zákon ovšem stanovuje především oblasti, ve kterých je možné zvířata obecně používat. Upravuje, kdo a za jakých podmínek může pokusy na zvířatech provádět. Primáti však žádnou zvláštní ochranu, která by vyplývala ze zákona, nemají.
Vyhláška upravuje spíše technické požadavky na vybavení laboratoří, archivaci dat, atd.
Navíc je podle mnoha vyšetřování ze zahraničních laboratořích zřejmé, že i minimální požadavky zákona jsou často porušovány.
V EU se pokusům na zvířatech věnuje směrnice 2010/63/EU. Ale ani tam zatím nenajdeme žádné přísnější omezení pokusů na primátech (kromě zákazu pokusů na lidoopech).
© Všechna práva vyhrazena Svoboda zvířat - text s kw na home
Tvorba webových stránek na míru ANTstudio.cz