Nejabsurdnější pokusy na zvířatech připomínají aprílový žert

Stejně jako v loňském roce, i letos zveřejnila u příležitosti „aprílu“ Evropská koalice za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE) zprávu o naprosto zbytečných pokusech na zvířatech, které proběhly v nedávné době v laboratořích EU. Výsledky jsou tak absurdní, že by je leckdo mohl považovat za aprílový vtípek. Bohužel jde ale o syrovou realitu.

Podle poslední statistiky bylo v roce 2011 v EU použito téměř 11,5 milionu tzv. laboratorních zvířat. Podle Barbory Bartuškové Večlové z organizace Svoboda zvířat, která v ČR zastupuje ECEAE, počet zvířat a následující příklady experimentů ukazují, že pokusy na zvířatech jsou v mnoha případech zcela zbytečné a nesmyslné.

„Analýza letos a loni publikovaných vědeckých článků, kterou provedla ECEAE, opět ukázala, že se pokusy na zvířatech provádějí i v případech, kdy jsou již k dispozici mnohem spolehlivější údaje z výzkumu u lidí. Ukazuje se tak, že úřady povolují i naprosto nesmyslné projekty. Pro zvířata, která kvůli nim trpí, to bohužel není vtip,“ říká Bartušková.

Svoboda zvířat poukazuje nejen na aspekty etické, ale i vědecké. „Mezidruhové rozdíly v anatomii a fyziologii jednotlivých živočišných druhů znemožňují spolehlivě přenést výsledky z pokusů na zvířatech na člověka,“ dodává Bartušková.

Zde jsou příklady pokusů na zvířatech provedených v posledních letech v EU:

1. Testování cigaret (Belgie)

Záměr studie:

Porovnání bezpečnosti nového typu cigaret kretek (druh cigaret z Indonésie vyrobený z hřebíčku a tabáku) oproti konvenčním cigaretám.

Co se stalo zvířatům

560 potkanů bylo drženo uvnitř trubek a nuceno vdechovat různé koncentrace cigaretového kouře 6 hodin denně po dobu 90 dní. U zvířat byl zaznamenán úbytek váhy a příznaky zánětu a předrakovinné změny v čumácích a plicích. Na konci experimentu byla všechna zvířata zabita a jejich plíce byly analyzovány při pitvě.

Proč to je zbytečné?

Nepotřebujeme zvířata, abychom zjistili, že kouření (jakékoliv) je škodlivé. Nepotřebujeme nové značky cigaret. Pokusy na zvířatech zkoumající důsledky kouření jsou známé svou nespolehlivostí.

Kdo to udělal?

Výzkumné laboratoře společnosti Philip Morris v Leuvenu v Belgii.

Toxicological assessment of kretek cigarettes part 3: Kretek and American-blended cigarettes, inhalation toxicity. (2014). Regulatory Toxicology and Pharmacology, 70: S26-S40.

2. Vliv alkoholu na plod (Itálie)

Záměr studie:

Zjistit vliv alkoholu na mozkové buňky u novorozených potkanů.

Co se stalo zvířatům?

Novorození potkani byli odděleni od matek a umístěni do komor, kde byli nuceni dýchat 3 hodiny denně po dobu 3 měsíců alkoholové výpary. Některým potkanům v narkóze vpravili injekce s chemikáliemi přímo do mozku a 4 dny na to byli zabiti. Ostatní potkani byli také zabiti a jejich mozky pitvány.

Proč to je zbytečné?

Vlivy alkoholu na vyvíjející se plod jsou dobře známé (Fetální alkoholový syndrom) a těhotným ženám je doporučováno, aby nepožívaly alkohol. Tato studie pouze přispívá k širokému spektru důkazů. Navíc je vadná svou metodologií. Druhové rozdíly mezi potkany a lidmi znamenají, že novorození potkani jsou ve stejném vývojovém stádiu jako lidské děti v děloze. Novorození potkani byli uměle vystavováni alkoholu způsobem, kterým by lidská mláďata nikdy nebyla.

Kdo to udělal?

Katedra psychologie, Katolická univerzita, Miláno, Itálie.

Reduced density of dendritic spines in pyramidal neurons of rats exposed to alcohol during early postnatal life. (2015). International Journal of Developmental Science, 41: 74-79.

3. Špatné dětství vede k onemocnění dásní (Norsko)

Záměr studie:

Zjistit, zda stres v raném stádium života zvyšuje riziko onemocnění dásní.

Co se stalo zvířatům?

Novorození potkani byli odděleni od matek a ponecháni osamoceni v klecích tři hodiny denně po dobu dvou týdnů. Ve stáří 13 týdnů vědci změřili úroveň jejich úzkosti na vysoké otevřené plošině. O týden později jim dali sedativa a okolo jejich stoliček byla uvázána nit, aby se vyvolalo onemocnění dásní. O tři týdny později byla všechna zvířata usmrcena setnutím hlavy a jejich zuby zkoumány.

Proč to je zbytečné?

Nespočet jiných testů na zvířatech prokázalo souvislost mezi stresem v raných stádiích života a zvýšeným sklonem k nemoci. Tento problém také mohl být zkoumán průzkumem u lidí.

Kdo to udělal?

Zubařská fakulta, Univerzita v Oslu v Norsku.

Maternal deprivation of lewis rat pups increases the severity of experimental periodontitis in adulthood. (2015). The Open Dentistry Journal, 9: 65-78.

4. Dlouhodobé následky nikotinu (Švédsko)

Záměr studie:

Zjištění dlouhodobých následků nikotinu na mozek.

Co se stalo zvířatům?

30 potkanů bylo studováno po dobu 9 měsíců. Injekčně jim byl patnáctkrát během více než 3 týdnů podáván nikotin. Následovala sedmiměsíční doba nepřijímání nikotinu a poté potkani opět dostávali injekce nikotinu denně po dobu jednoho týdne. Zvířata podstupovala každý týden behaviorální testy (sledující chování zvířat), během nichž byla 30 minut uvnitř krabice a byl monitorován jejich pohyb. Všechna zvířata byla na konci experimentu zabita a jejich mozky pitvány.

Proč to je zbytečné?

Dlouhodobé následky nikotinu jsou dobře známé u lidí a byly mnohokrát studovány při pokusech na zvířatech v minulosti.

Kdo to udělal?

Akademie Sahlgrenska na univerzitě v Gothenburgu ve Švédsku.

Nicotine produces chronic behavioural sensitisation with changes in accumbal neurotransmission and increased sensitivity to re-exposure. (2015). Addiction Biology, doi: 10.1111/adb.12219.

5. Stanete se po víkendovém opíjení impulzivnějšími? (Velká Británie)

Záměr studie:

Studovat efekt víkendového opíjení na impulzivitu mladých dospělých.

Co se stalo zvířatům?

Skupinám 24 dospívajících myší byl čtyřikrát během 2 dnů injekčně přímo do žaludků aplikován alkohol (aby tak byla napodobena situace opíjení o víkendu). Potom byla myším omezována potrava, aby se o 85 % zredukovala jejich váha. Myši poté podstoupily behaviorální testy, které zahrnovaly „myší gamblerský úkol“ za kapku mléka jako odměnu, aby se zjistilo, zda je víkendové opíjení udělalo impulzivnějšími.

Proč to je zbytečné?

Snaha napodobit komplexní sociální a psychologické příčiny a následky alkoholové závislosti u lidí za použití myší v umělé a velmi zjednodušené studii je naivní a zbytečné.

Kdo to udělal?

Fakulta psychologie na univerzitě v Sussexu, Brighton, Velká Británie. Podporováno Evropskou komisí v rámci projektu "AlcoBinge".

Repeated ethanol exposure during early and late adolescence: double dissociation of effects on waiting and choice impulsivity. (2014). Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 38(10): 2579-2589.

6. Co se stane, když přestanete cvičit? (Velká Británie)

Záměr studie:

Cílembylo zjistit, co se stane, když člověk po období intenzivního tréninku přestane cvičit.

Co se stalo zvířatům?

Potkani byli nuceni běhat na speciálních motorizovaných běžeckých pásech, které dávaly malé elektrické šoky, kdykoliv zvířata zkusila zastavit nebo odpočívat. Potkani museli pokračovat v běhu, přičemž se pásy pohybovaly stále rychleji a byly čím dál strmější, dokud nebyla zvířata vyčerpána. Po tomto čtyřtýdenním intenzivním tréninku následovala další čtyři týdny pauza. Pak musela zvířata opět na pásy. Některá zvířata také dostávala dvakrát denně injekce do břišní dutiny. Po skončení pokusu byli potkani zabiti a pitváni.

Proč to je zbytečné?

Vlivy tréninku na naše srdce a svaly jsou dobře známy. Také je známo, že pozitivní následky tréninku vymizí v době bez něj. Nutit zvířata podstupovat stresující procedury, aby bylo možno studovat vlivy cvičení, je neopodstatněné. Část studie mohla být provedena za použití lidských dobrovolníků.

Kdo to udělal?

Výzkumný institut sportovních věd, Liverpoolská univerzita Johna Moorese, podporováno Britskou srdeční nadací a různými projekty Evropské komise.

Cardiac adaptions from 4 weeks of intensity-controlled vigorous exercise are lost after a similar period of detraining. (2015). Physiological Reports, 3(2): e12302.

2. Stárnoucí lemuři (Francie)

Záměr studie:

Vytvořit zvířecí model stárnutí.

Co se stalo zvířatům?

41 myších lemurů (malé opice, rod Microcebus) různých věkových kategorií muselo každý den po dobu osmi týdnů podstupovat sérii behaviorálních testů. Cílem bylo zjistit, zda se stárnoucí lemuři chovají podobně jako stárnoucí lidé. V průběhu testů vědci odhadovali paměť, fyzickou sílu a stupeň úzkosti u opic. Během jednoho testu se zvířata musela držet na hladkém válci, dokud se neunavila a nespadla. Při jiném testu zvířata běhala na běžícím páse, který se pohyboval stále rychleji, dokud nespadla.

Proč to je zbytečné?

Testy demonstrovaly to, co už víme u lidí - že někteří jedinci s věkem ztratí mentální a fyzickou sílu. Cílem tohoto projektu je jednodenní testování možných léků proti stárnutí. U testů na zvířatech, dokonce i na subhumánních primátech jako jsou lemuři, je ovšem nepravděpodobné, že by přesně předpověděly, jestli léky navržené k léčbě kognitivních poruch fungují. Není ani jasné, jestli společnost vůbec chce léky proti stárnutí.

Kdo to udělal?

Centre National de la Recherche Scientifique, Muséum National d’Histoire Naturelle France, Brunoy, Francie. Financování Evropskou komisí a inovativním medicínským projektem "Pharma-Cog" s podporou společností Eli Lilly a GlaxoSmithKline ve Velké Británii.

Deficits of psychomotor and mnesic functions across aging in mouse lemur primates. (2015). Frontiers in Behavioural Neuroscience, 8: 446.

Více informací: www.pokusynazviratech.cz, www.eceae.org

Kontaktní osoba: Barbora Bartušková Večlová, pokusy@svobodazvirat.cz, tel. 777 835 651