Podle evropské i české legislativy by měla být alternativní metoda používána hned, když je schválena. V praxi je ovšem toto nařízení chápáno tak, že se alternativa začíná používat ve chvíli, kdy je mezinárodně uznaná a běžně dostupná (což trvá řadu let). Dalším problémem je také skutečnost, že vývoj nových alternativních metod a jejich zavádění do praxe není příliš finančně podporováno. Každá nová alternativa (na rozdíl od metod využívajících zvířata) musí být validována (otestována a schválena) Evropských centrem pro validaci alternativních metod. Tento proces je ovšem velmi zdlouhavý a schválení tak často trvá až několik let.
Již nyní existuje mnoho metod, které mohou být používány místo pokusů na zvířatech. Jejich používání a vyvíjení ovšem vyžaduje investice a odhodlání k inovaci. Progresivní vědci ale rychle zjišťují, že se jim tato investice vrací v podobě důvěryhodných a přesných dat, které pokusy na zvířatech nedokázaly poskytnout.
Počítače mohou být využívány při testování léků nebo studiu onemocnění – to vše díky příslušnému naprogramování založeném na již dostupných informacích o způsobu, jakým lidské tělo reaguje na různé látky, o molekulárních strukturách látek, o biochemických reakcích a způsobu metabolismu. Dále jsou k těmto účelům využívány i nové informace - například údaje o nových lécích získané ze studií prováděných na buňkách mohou být analyzovány tak, aby předpovídaly chování léku v lidském organismu.
Systémy testování, kdy lze na základě struktury látky předpovědět její účinky na organismus, jsou známé také pod názvem QSAR (Quantitative Structure-Activity Relationship).
Téměř všechny typy lidských buněk mohou být pěstovány v kulturách. Buněčné systémy hrají klíčovou roli ve výzkumu rakoviny, sepsí, ledvinových onemocnění nebo např. AIDS a jsou běžně používány při testování chemikálií, produkci vakcín, vyvíjení léků a diagnostikování onemocnění.
Také pro testování kosmetiky a dalších výrobků se čím dál častěji používají trojrozměrné modely lidské kůže vypěstované v laboratořích.
MAPREC (Mutant Analysis by Polymerase chain reaction and Restriction Enzyme Cleavage) je molekulární alternativní metoda, která může být používána k testům vakcíny proti dětské obrně. Ta musí být pravidelně testována, aby se zjistilo, zda její nosný virus nezmutoval do infekční formy. Metoda MAPREC je uznávána Světovou zdravotnickou organizací (WHO) od roku 1999 jako metoda zajišťující spolehlivou výrobu vakcíny proti dětské obrně. Nicméně WHO a zúčastněné laboratoře oddalují oficiální validaci této metody a její schválení jako kompletní náhrady testů na opicích, navzdory tomu, že je již více než 5 let úspěšně používána pro kontrolu kvality vakcín.
Běžné vzorky lidské krve jsou zásadní například pro výzkum metabolických poruch, účinků léků, poškození ledvin a alergických reakcí. Vzorky různých lidských tkání mohou být získány při diagnostických biopsiích (odběrech malého množství tkáně), při operacích (např. odstranění nádoru nebo plastická chirurgie), po porodu (placenta) a posmrtně. Například díky výzkumu mozkové tkáně zemřelých pacientů se podařilo porozumět mrzačícím účinkům roztroušené sklerózy – pokusy na opicích v této oblasti naprosto selhaly.
Moderní zobrazovací technologie jako např. MEG (magnetoencefalografie), fMRI (funkční magnetická rezonance), DTI (zobrazování difuzních tenzorů), CT (počítačová tomografie) a TMS (transkraniální magnetická stimulace) umožňují výzkum nejrůznějších onemocnění na dobrovolnících – od epilepsie, léčby bolestí a Parkinsonovy choroby až po mozkové nádory, migrény a schizofrenii.
Jiný typ studií na lidech – tzv. studie mikrodávek jsou založeny na ultra-citlivých metodách, pomocí kterých se dají měřit účinky extrémně malých – a tudíž bezpečných – dávek testovaných látek na dobrovolníky.
Také finální kosmetické výrobky jsou před uvedením na trh testovány na dobrovolnících.
Studium rolí genů, životního stylu, stravy a zaměstnání při vývoji nejrůznějších onemocnění v lidských populacích již pomohlo zachránit mnoho životů – obzvláště před rakovinou a srdečními příhodami. Na rozdíl od uměle vyvolaných nemocí u zvířat, populační studie poskytují vodítka k odhalení skutečných příčin nemocí.
Místo testů oční dráždivosti na králících je možné použít tzv. jateční odpad - oči z mrtvých kuřat, králíků a krav. Stejně jako u testů na zvířatech se po aplikaci testované látky sleduje zakalení a poškození rohovky oka. V tomto případě nejde o testy naprosto bez využití zvířat, ale v tuto chvíli využívají odpad z jatek a jsou bezpochyby etičtější než používání živých zvířat. Současně jsou však také vyvíjeny a testovány metody zcela bez použití zvířat.
V dokumentu na konci stránky naleznete seznam alternativních metod, schválených ECVAM (Evropským centrem pro validaci alternativních metod)
http://ecvam.jrc.it/ - webové stránky Evropského centra pro validaci alternativních metod
http://alttox.org/ttrc/existing-alternatives/ - zde také najdete seznam alternativních metod, schválených některým z validačních centrech nebo uznaných bez validace (což je také v některých případech možné)
http://alttox.org/ttrc/validation-ra/validated-ra-methods.html - přehled alternativních metod, validovaných nebo uznaných bez validace
© Všechna práva vyhrazena Svoboda zvířat - text s kw na home
Tvorba webových stránek na míru ANTstudio.cz